|
Maňásek patří k loutkám voděným zdola. Loutky voděné zespodu jsou vlastně prodlouženou rukou toho, kdo tuto loutku vodí. Loutkoherec v divadle býval obvykle při vodění maňáska schovaný za zástěnou nebo ve sníženém otvoru v jevišti, takže divák viděl jen voděnou loutku, ne herce. Dnes je ale již běžnějším způsobem, že loutkoherec se "neschovává" ale pracuje s loutkou přímo na jevišti. Stejně, jako když si loutkami hrají a povídají děti. Maňásek patří především k předškolnímu věku dítěte. V tomto zlatém věku hry si dítě osvojuje základní normy chování a ztotožňuje se s nimi. Dítě navazuje první cílené kontakty s vrstevníky. Učí se soupeřit i spolupracovat. Kromě řady jiných her a hraček je pro toto období vývoje dítěte vhodný právě maňásek. Maňáska může vodit rodič a prostřednictvím loutky si povídat s dítětem, může dítě bavit, ale také je nenásilnou formou vychovávat. Maňáska může vodit i dítě, loutka je pro něj partnerem. Dobrým nápadem je také vyrobit si spolu s dítětem vlastní loutku - maňáska. |
