|
Houpání v náruči matky, to je jeden z prvních vjemů, kterého se člověku po narození dostane. Ve věku nemluvněte se pak malý človíček kolébá a houpe jak v náručí matky, tak v kočárku nebo v kolébce.
Právě od kolébky jsou odvozeny nejstarší houpací hračky, kterými byli dřevění houpací koníci.
Mnohem starší než houpací koníci jsou houpačky. Nejjednodušší houpačka je vlastně jen provaz pověšený na větev stromu, na jehož volném konci je možné se houpat. Takto se houpali lidé už v pravěku a takto se rádi a často houpou naši nejbližší příbuzní, lidoopové, na liánách v pralese.
Složitější houpačku pak v historii lidstva sestavil už člověk starověký, ze dvou provazů a sedátka mezi nimi, nebo z provazu jednoho, se sedátkem uprostřed.
"Zlatou dobou" houpacích hraček bylo 19. století. Dřevěná houpací zvířátka byla tehdy nesmírně populární, a z jejich různých typů houpací koníci zdaleka nejvíce. Od počátku 20. století je houpací koník z "prvního místa mezi hračkami" postupně vytlačován.
Dnes jsou z houpacích hraček v největší oblibě různé typy zahradních houpaček. |