|
Klasické deskové společenské hry nebyly vytlačeny hrami počítačovými, jak mnozí předpovídali, naopak získaly nové možnosti.
Dřevěné či plastové herní miniatury, mnohastěnné kostky, velké hrací plány a kartičky, které rozvíjejí formou náhod scénář hry, umožňují rozehrát na stolech nejrůznější dějství, ve kterých se uplatňují náhody i strategie, fantazie i přesnost - a také přímý společenský kontakt.
Hlavní kouzlo deskových her spočívá právě v přímé komunikaci hráčů mezi sebou.
Jaké vědomosti a jiné psychické komponenty mohou deskové či karetní hry rozvíjet? Určitě logické myšlení, schopnost prosadit se komunikačně, a tak jako všechny hry i tyto podněcují fantazii a učí plánovat.
Jsou ale především ničím nenahraditelnou školou rozhodování ve společenských situacích - hra je často napodobeni reálného světa a komunikací při hře se hráč připravuje na komunikaci ve "skutečném" světě. |